My jsme zvyklí každé ráno vstávat a jít do práce (péct či obrábět). Oni jsou zvyklí každé ráno vstávat a jít do práce (nabíjet a zabíjet). My musíme vstávat do práce, abychom přežili. Oni musejí vstávat do práce, aby přežili. Jsme od sebe k nerozeznání – všichni prožijeme svůj pracovní den. Rozdíl je jen v tom, že pec či soustruh se před námi neschovává.
Splyneme jako dvě kapky díky povrchovému napětí. Musíme si pomáhat. Jak nám ukázali herci v režii Jana Hřebejka. A jak nám ukázali herci v režii Petra Fialy. Splyneme navzdory vnitřnímu napětí.
Statistický úřad jednou vyhodnotí, jak úspěšně jsme splynuli (počet chleba, počet obrobků, počet mrtvol). S vyšším počtem hrubý domácí produkt stoupá. Splynutí bude jistě vyhodnoceno jako úspěšné. Ekonomové to ocení a pan prezident přidá dárek ve zdobené kazetě – Řád Bílého lva CZ 75.